Livigno 2

   Po SP v Karlových Varech jsem asi dva týdny moc netrénoval, občas jsem vyrazil na horské kolo, nebo se jen bez hodinek proběhnout do lesa. Potřeboval jsem si odpočinout, vlastně ani ne tak fyzicky, jako jsem to potřeboval psychicky, protože Karlovy Vary nedopadli zdaleka podle očekávání. Pauza mi ale dost prospěla a po čtrnácti dnech už jsem se na pořádný trénink hodně těšil. Na ten jsem vyrazil na soustředění do mého oblíbeného Livigna

   Společně s Terkou Zimovjanovou a Filipem Václavíkem jsme v pátek 13. vyrazili na tři týdny na vysokohorské soustředění. Cesta autem docela utekla, asi hlavně díky mému 9,5 hodinovému monologu (první hodinu a půl jsem jel sice v autě sám ale vyprávěl jsem i tam). Hodně mě k tomu pomohli i matéčka, které jsme sehnali na rakouské pumpě za 1 euro ! (jsou prostě dál no…)  Ostatní mě pak přerušovali jen se slovy “já potřebuju čůrat”, nebo “máš něco k jídlu?”. Krátce před půlnocí jsme ale dorazili do cílové destinace. S naší hostitelkou Ave, jsem se domluvili, že mi nechá odemčený apartmán. S překvapivě ještě funkčními hlasivkami jsem ho pak brzy našel, tedy alespoň jsem si to myslel. Vlezl jsem sebevědomě dovnitř. Překvapivě mě nepřekvapilo, kolik je v něm věcí, avšak Italy, kteří v něm bydleli moje přítomnost překvapila docela dost. Chvíli něco říkali italsky, neuměli totiž anglicky. Rozmluven z cesty jsem se rozhodl Italům vysvětlit situaci v italštině. Což by se nemuselo zdát jako takový problém, pokud bych italštinu ovládal. S mojí slovní zásobou, která se skládala z: “bongiorno, grazie, Nibali a všech přísady na pizzu”, jsem situaci neměl vůbec lehkou. Nicméně jsem si vedl překvapivě dobře a nějak to uhrál. Druhý pokus o vloupání se do apartmánu už byl lepší a našel jsem správný. Byl tedy o něco menší než ten první, ale docela si mi líbil. Hlavně v něm bylo všechno, co jsem potřeboval, jako překapávač na kafe, malá moka konvička, střední moka konvička, velká moka konvička a pro jistotu i další 2, které přivezli Filip a Terka. Samozřejmně tam bylo i mnoho dalšíchvěcí, ale už ne tak zajímavých.

   Podmínky na trénování jsou tady ideální. V září tu není moc lidí, takže silnice jsou prázdné a počasí stále skoro letní. Vstupné na bazén se nám podařily domluvit za 55 euro na měsíc. Za celou dobu se nám nestalo, že by jsme byli na dráze více než dva, což má jedinou nevýhodu a to, že už se nemáte na co vymlouvat, pokud v dalších závodech nevyplavete. Na kolo jsme vyráželi většinou společně. Jeli jsme třeba do Svatého  Mořice, nebo na Passo dello Stelvio. Tam nás sice dole pod kopcem zastavila závora a policista, který nám řekl, že cesta je uzavřená kvůli popadanému kamení na vozovce, ale pokud chceme, tak se prý může klidně na chvíli otočit a mi můžeme závoru podlézt. Nádherné dvaceti kilometrové stoupání jsme měli tedy jen pro sebe. Nahoře na Stelviu byla dost zima, ale pizza a kafe v restauraci a hlavně super úlovky do hry pokemonGO, za to rozhodně stáli :). Běhat jsme chodili většinou po cyklostezce a několikrát jsem trénovali i na nově otevřené dráze. Tam pokud běžíte něco delšího než 200m, tak 1800 mnm pocítíte asi ze všeho nejvíc.

   Kromě trénování jsme ale stíhali i jiné věci, třeba jsem se všude hodně fotili (zájemcům můžu poslat nejen fotku každého jídla, které jsme měli, ale i fotku každého z nás s každým jídlem, které jsme měli), taky jsme natáčeli naučná video o plavání, hráli jsme hru na smjlíky (napíšete na messangeru smajlíka a ostatní se snaží uhodnout o jakého jde) a samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít ani slavnou Livignskou výstavu krav, kde jsme měli možnost vidět ty nejhezčí živé budoucí hovězí steaky z okolí.

   Tripadvisor okénko: Pokud pojedete do Livigna tak nejlepší restaurace je Bail del Ghet, nebo jak mi říkáme Ghetto. Tam zaprvé dobře a levně vaří, ale hlavně, to co my češi dokážeme obzvláště ocenit, dostanete spoustu chlastu zadarmo. Pro milovníky piva pak určitě můžu doporučit Birrificio Livigno. To je místní pivovar, který dělá pivní speciality a navíc dostanete na stůl buráky a slupky od nich můžete házet na zem. K tomu všemu tady mají ty nejhezčí záchody, které kdy můžete vidět.

   Za mě bylo Livigno jedno z nejlepších soustředění v životě. Odtrénoval jsem všechno co jsem chtěl, udělal jsem spoustu dobrých fotek na instagram a hlavně mám teď fakt dobrou formu.

IMG_6885IMG_6687

 

1 komentář u „Livigno 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *